Již uplynuly tři roky od prvního vyplutí na okružní plavbu po evropských mořích krásné lodi Bohemia, na jejímž kapitánském můstku stál Mirek Topolánek a u kormidla Miroslav Kalousek. Dvousetčlenná posádka si vychutnávala plavbu vždy jen do okamžiku, kdy bylo nutné se rozhodnout, jaký má loď nabrat kurz. K remcalům patřil především obtloustlý kuchtík Jiří Paroubek, který přes protesty posádky neustále předkládal k snídani oranžové koblížky bez marmelády či povidel, pouze na povrchu byly posypány vrstvou cukru. Největším remcalem byl ovšem MUDr. David Rath. Jeho prvotní úkol byl pečovat o zdraví posádky. Neustále vykřikoval na kapitána a celý důstojnický sbor nějaké trapné poznámky. Nakonec se provalilo, že s jeho atestací není vše OK a navíc posádku z pravoboku léčil pouze aspirinem a klystýrem a té z levé dal za každou návštěvu jeho ordinace Paroubkův růžový koblížek.

Jak už to na moři bývá, naše loď BOHEMIA se stala vlajkovou lodí flotily EVROPA. Bylo to zrovna v lednu, flotila potřebovala doplnit pohonné hmoty ale nějací idioti odněkud z východu přiškrtili kohoutky. Náš kapitán Topolánek za účasti kapitánů z ostatních lodí flotily vše nakonec vyřešil a lodě s plnými nádržemi mohli dále bezpečně plout. Mise se blížila k cíli. Do konce společné plavby chyběli pouhé tři měsíce. Meteorologická předpověď nebyla příznivá ( východní vítr, bouře vlny). Kuchtík Paroubek s Dr. Rathem, zhrzeným bývalým prvním důstojníkem Vlastimilem Tlustým a uklízečkou Zubovou chodili v noci po horní palubě a kuli pikle jak odvolat kapitána s celým velením. Za nimi s uchem nastraženým, tak jako v minulosti, šmíroval Vojtěch Filip alias Falmer.

Ráno, když kapitán udílel rozkazy, posádka z levoboku pod vedení kuchtíka Paroubka, lékaře Ratha a za pomoci Vlastimila Tlutého a Olgy Zubové odmítla poslušnost a dokonce se jí podařilo svrhnou kapitána se svými věrnými.

Loď byla bez velení. Úměrně s blížící se tlakovou níží byl i Jiří Paroubek stále nervóznější, sám sebe si neuměl představit na kapitánském můstku, vždyť neuměl ani veslovat obyčejnou pramici doma na Vltavě.

A pak to přišlo, obloha se zatáhla černými mraky začal foukat silný vítr tentokrát od východu a vlny šly přes levobok, oblohu křižovali blesky.

Svržený kapitán s celou posádkou z pravoboku nastoupili na svá místa. Kormidelník Kalousek otočil příď proti vlnám. Jelikož posádka z levoboku byla nakloněna přes zábradlí a ulevovala si svým útrobám, loď byla neustále nakloněna, vždyť tam svoji vynucenou potřeby vykonávalo 101 členů posádky. Vítr byl stále silnější, rozbouřené moře, blesky to vše nabývalo na intenzitě. To už kuchtík nevydržel a s doktorem spustili záchranné čluny. Panečku to byla mela, strhl se boj mezi soudruhy o každé místečko ve člunu. Paroubek, Rath, Tlustý i Zubová svůj boj s mořem prohráli, ostatních 97 členů posádky z levoboku v záchranných člunech dopluli do přístavu Soči na břehu Černého moře. Když se moře uklidnilo bylo vidět na hladině několik typických ploutví predátora žraloka bílého. (Carcharodon carcharias) Paroubka, Ratha, Tlustého i Zubovou od té doby nikdo neviděl.

A náš kapitán, šťastně ukončil svoji misi a již plánuje další. Tak AHOJ kapitáne a přízniví vítr.

Míra Kantor - potápěčské centrum Atlantik Vimperk
člen MS ODS Vimperk