Starostou je tu už čtvrté volební období a kdo Hlubokou navštívil, potvrdí, že se mu to podařilo. Město s tříprocentní nezaměstnaností vzkvétá. I díky evropským dotacím a také místostarostovi, jímž je místní boss ODS Pavel Dlouhý, přezdívaný Hlubocký kníže. Jirsa se letos utká o senátorský post například s expremiérem za ČSSD Vladimírem Špidlou.

Budou podzimní volby střetem mezi ODS, která se snaží odstřihnout od topolánkovské éry, a ČSSD, která musí skládat reparát za sněmovní květnový neúspěch?

V senátních volbách půjde o to, jestli ČSSD získá majoritu. Neobhajuje žádný mandát a dá se předpokládat, že, ODS - bohužel - všech svých osmnáct neobhájí.

Čím si vysvětlujete?

Vyplývá to z výsledků voleb do sněmovny, ODS prostě ztratila podporu. Vyrostla tady druhá velká pravicová strana, respektive volební strana. A kvůli roztříštěnosti pravice jsou preference ČSSD vyšší než naše. Do Senátu se volí většinově, takže v některých obvodech ČSSD zřejmě vyhraje.

Proč ODS ztratila důvěru voličů?

O tom se dva roky píše ve všech novinách.

Svůj názor znám, mne zajímá ten váš.

Udělali jsme řadu chyb. Drželi jsme vládu, v níž si svoji politiku dělali zelení a lidovci, za které jsme nesli odpovědnost. Stejně jako za výstřelky našeho bývalého předsedy. Například dovolená v Toskánsku. To byla totální mediální a politická chyba.

Dovolená v Toskánsku je vlastně synonymum pro pojem, s nímž paradoxně přišel právě Mirek Topolánek, tedy kmotrovství. Váš místostarosta, Pavel Dlouhý, je jedním z nejčastěji zmiňovaných regionálních kmotrů. To vám nevadí?

Slovem kmotr Topolánek zmrzačil ODS. Pavel Dlouhý je kromě funkce v zastupitelstvu také předsedou jihočeské agrární komory a členem výkonné rady ODS. Působí v regionální rozvojové agentuře. Chce-li ho někdo nazývat kmotrem, budiž, ale on je veřejná osoba.

To myslíte vážně? Chce-li ho někdo nazývat kmotrem, budiž…

Nazývají ho kmotrem. Já to neumím změnit.

Jiří Paroubek mi řekl, že když chce někdo přeložit v Jihočeském kraji byť stéblo, nepíše žádost na krajský úřad, ale jde holdovat Dlouhému na Hlubokou.

Což jen vypovídá o tom, že Pavel Dlouhý je veřejná osobnost, která má vliv. Je to volený zastupitel, žádná šedá eminence.

A jak říká Karel Schwarzenberg, je dobrý, když za dvacet let dokázal získat víc půdy než Schwarzenbergové za sedm set let.

Vy jste slyšela, že tohle Karel Schwarzenberg opravdu řekl?

Četla jsem jeho výrok, který nedementoval.

Když se podíváte do Dlouhého majetkových přiznání zjistíte, že to je přehnané tvrzení.

Dobře. Zůstaňme u toho, že Pavel Dlouhý je volený politik politicky, který je schopný a má vliv. Ale co lidé typu Alexandra Nováka a Patrika Oulického, Tomáše Hrdličky? Ani na ně Topolánkovo označení podle vás nesedne?

Musím říct, že za Klause to nikdy nebylo. Když se předsedou stal Mirek Topolánek, najednou stranu nikdo neřídil a v regionech se našli lidé, kteří to dělali za něj. Naštěstí máme v ODS tajné volby, které dokázaly udělat průvan a tyhle lidi diskvalifikovat, vrátit ODS věrohodnost.

Věříte současnému vedení ODS, do něhož například neprošel jihočeský kandidát Martin Kuba?

Nové vedení není spojeno s negativní minulostí. A je šancí pro ODS. Hlavně ale máme třicet tisíc členů, téměř v každém městě zastoupení, což je naše obrovská síla oproti jiným partajím. Proto osobně přikládám větší důležitost než senátním volbám těm komunálním, kde nám jde o udržení radnic a vlivu.

Předpokládám, že mluvíte o vlivu úplně jiném než o tom, který zajišťuje tučné provize, třeba od stavebních firem.

Vliv znamená, že máte starostu a můžete realizovat svůj program. To se děje prostřednictvím městského rozpočtu, kde jsou nějaké priority.

Těmi prioritami jsou častokrát zájmy spřátelených firem.

Jsem starostou už šestnáct let. Čtyřikrát jsem vyhrál volby, kandiduji znova. Když mě lidé v Hluboké nad Vltavou volí, tak vědí, že nemám žádného bratrance se stavební firmou a podobně. Ale samozřejmě uznávám, že tu existují různé lobby a zájmy byznysu a vy s nimi musíte jednat.

Jak, abyste se neušpinil? Lze protikorupční mechanismy skutečně účinně nastavit?

Je potřeba zlepšit legislativu, zavést internetové aukce. Na druhou stranu znám mnoho případů, kdy zakázku získala firma s nejlevnější nabídkou, která pak v průběhu stavby zkrachovala. Osobně preferuji, když drobné komunální zakázky dělají regionální firmy z okolí, které známe a o nichž víme, že nám neutečou.

Máte radost, že po Martinu Bursíkovi vládne životnímu prostředí místopředseda ODS Pavel Drobil, který si klade za cíl toto ministerstvo odideologizovat?

Je skutečně potřeba, aby toto ministerstvo fungovalo standardním způsobem. Aby investor prostě věděl, že splní-li všechny zákonné požadavky, bude danou stavbu realizovat.

To je nějaká novinka?

V době vlády zelených opravdu záviselo na libovůli ministra, jestli stavba bude nebo nebude povolena, bez ohledu na zákonné požadavky.

Zelená a chytrá řešení, to vám nezní rozumně?

Jaká už jsme třeba zažili? Zelená a chytrá podpora fotovoltaických elektráren, jejichž výsledkem je tunel do našich peněženek a zábory zemědělské půdy.

To ale přece není věc zelené ideologie, ale poslanců, kteří zvedli ruku pro obrovskou státní podporu slunečním elektrárnám.

No dobře, ale prostě byla to vlajková loď ministerstva životního prostředí, stejně jako biopaliva. A to už vůbec nemluvím o boji proti globálnímu oteplování. Všichni vědí, to byl hlavně byznys pro akcionáře společností, které obchodují s emisními povolenkami. A že se kvůli tomu i falšovala data.

Na druhou stranu není poněkud směšné, když ministr životního prostředí bezelstně přizná, že jediným zdrojem jeho znalostí problematiky globálního klimatu je Klausova kniha Modrá, nikoli zelená planeta?

Tak já čtu knih samozřejmě víc, ale musím říct, že stejně jako v mnoha jiných věcech i v této souhlasím s Klausem. Kdyby lidé jako Klaus nestavěli hráz proti nesmyslnému vyhazování peněž pod hlavičkou globálního oteplování, tak bychom dneska mohli být v krizi mnohem hlouběji, protože by miliardy dotací tekly do nějakých fiktivních programů.

A stejně jako Klaus stojíte tady na Šumavě na straně dřevařů, kteří chtějí vykácením stromů zničit divokou přírodu?

Touto větou jste totálně otočila realitu. Šumavu má dneska pod palcem ekologické vedení, které dosadil ministr Bursík. A právě tihle lidé těží nejvíc dřeva v historii Šumavy. Musím si klást otázku, zda kůrovcovou kalamitu způsobila skutečně jen zelená ideologie.

Ne, tu způsobil kůrovec a ekologové se ho snaží zničit těžbou zasažených stromů. Ty ostatní si prý pomohou samy.

A teď pravdu. Zelení prosadili, že třicet procent Šumavy spadlo do tzv. divočiny, kde se kůrovec pěstoval jako chráněný tvor. My jsme vedení Šumavského národního parku a ministerstvo životního prostředí před takovým postupem varovali.

Kdo my?

Šumavští starostové, senátoři, hejtmani Jihočeského kraje za ODS i ČSSD. Varovali jsme, že časem bude nutné masivně kácet smrkové lesy napadené v okolí té divočiny. Což se dneska děje. Tři roky nás vedení parku zesměšňovalo, že jsme dřevožrouti, agenti těžařských lobby, že chceme Šumavu vytěžit.

A nejste?

To opravdu ne. Jen jsme chtěli účinně bojovat proti kůrovci, tak jako všude jinde a podle zákona, který říká, že napadený strom se musí zlikvidovat. Nechtěli na to slyšet a dnes musí likvidovat miliony kubíků dřeva, takže dneska ta zelená ideologie udělala ze Šumavy dřevařský podnik. Na Šumavě se těží nejvíc dřeva v jižních Čechách.

Nechápu ovšem, proč renomovaní vědci tvrdí, že příroda si s kůrovcem poradí sama a pod napadenými stromy už vyrůstají zdravé.

Jde o to, kde a jaké bezzásahové zóny jsou. Jestliže na Šumavě, která je kulturní krajinou vyčleníte třicet procent jako bezzásahovou zónu, tak prostě i ten zbytek přivedete do katastrofy. Řešením bylo přechodné období připravené bývalým lesnickým vedením. To předpokládalo, že v průběhu třiceti let budou jednotlivé části Šumavy převedeny do bezzásahovosti, aby se stihly dosázet listnaté stromy, aby ten les odolný vůči kůrovcové kalamitě.

Dá se s tím něco dělat?

Dneska není už jiná šance, než masivně kácet. A to už jsme zase u těch zelených tunelů. Dnešní vedení národního parku prodává dřevo za stovky milionů korun. Letošní těžbu odhaduji na sedm set milionů korun. Nebyla tedy na začátku úvaha, že pomocí kůrovcové kalamity se dostaneme k masivním těžbám?

Víte, co jste právě řekl? Vždyť to by byla nejen grandiózní zlodějna, ale i útok na zelené plíce Česka.

Proč si myslím, že mohl na začátku bezzásahovosti mohl být kalkul, jak se dostat k těžbám dřeva? Je to proto, že současný ředitel národního parku František Krejčí je personálně propojen s bývalou firmou Parkservis, která si v roce 1993 a 1994 chtěla pronajmout na třicet let veškeré služby na Šumavě, včetně těžeb dřeva. Na poslední chvíli tomu zabránil tehdejší ministr František Benda. A další fakt. Ministerstvo životního prostředí mělo analýzy v roce 2004, 2005, 2006, co se stane, když bude bezzásahový režim okamžitě vyhlášen na velkém území Šumavy. Expertní skupina Jihočeského a Plzeňského kraje potvrdila, že za každých tisíc hektarů bezzásahovosti musíme vykácet šest set hektarů zeleného lesa, abychom zabránili dalšímu šíření kůrovce.

Co jste proti tomu udělal vy osobně?

Když jsem se stal senátorem, vyhlásil jsem veřejně, že povedu kampaň za odvolání ředitele parku, který nechá uschnout prameny Vltavy. Původní ředitel Pavličko mě písemně ujistil, že považuje prameny Vltavy za nejcennější pralesní zbytek, za rodinné zlato. A opravdu udržel prameny Vltavy zelené. Nový ředitel František Krejčí se nad nimi rozkročil, nechal se vyfotit do novin a řekl: "Tady to všechno uschne. Do tří let." A když jedete na prameny Vltavy, tak byste brečela. Já jsem přesvědčen, že to takhle nemuselo dopadnout. Že to byla zelená ideologie bezzásahovosti, která se pro Šumavu naprosto nehodí.

A nestojí za vaším odporem k zeleným náhodou to, že chcete mít místo Národního parku Šumava samé sjezdovky, hotely a betonová monstra?

Jeďte se podívat na německou nebo rakouskou stranu Šumavy, všude najdete hotely a lanovky, přitom Bavorský národní park je ukázková záležitost. Všechno tam funguje a zároveň je tam krásná příroda.

Tvrdí to ještě někdo jiný než vy?

V pohledu na Šumavu se naprosto shodnu s většinou sociálně demokratických politiků, dokonce i s většinou komunistických politiků. S tím prostě nemám problém. Jakkoli mám naprosté politické výhrady k Vojtěchovi Filipovi, tak při pohledu na Šumavu s ním máme stoprocentně stejné názory. Stejně jako s hejtmanem Zimolou z ČSSD.

A co s vaším protikandidátem Vladimírem Špidlou?

Jeho názor na Šumavu jsem nikdy neslyšel, takže není co komentovat. On je ale zastáncem sociálního státu a já mám v tomto ohledu svoji jasnou teorii. Lidé na Šumavě musí někde pracovat a péče o turisty se nabízí jako ideální řešení. Není možné striktně uzavírat Šumavu, protože výsledek bude, že se Šumava vylidní. I když třeba právě o to zelení fundamentalisté opravdu usilují.

Oč usilujete vy?

Účastním se současné debaty o krizi eurozóny, o finanční krizi. Myslím, že je nutné udržet sociální stát. Je třeba zachovat důchody a sociální dávky. Ale neuděláte to bez výběru daní. A žádná vláda nedá lidem práci, tu jim zajistí podnikatelé. Takže minimálně stejná část podpory jako o seniory a handicapované se musí věnovat péči o podnikatelské prostředí. Šestnáct let dělám starostu a hlavní ukazatel výsledků je pro mne nezaměstnanost. Na Hluboké je tříprocentní, lidé mají práci, výplaty, možnost jít se bavit. Ale jestliže přijedete do Nové Pece s 25procentní nezaměstnaností, tak samozřejmě nikdo spokojený být nemůže. Jediným řešením je dát jim práci. Například postavit tam lanovku.

Celý rozhovor si přečtěte na www.denik.cz/Jirsa

Ing. Tomáš Jirsa, senátor PČR